"Každý je poutníkem, poutníkem svého života. Hledáme tu pravou cestu a s každým krokem zanecháváme stopy
- v místech kde jsme byli, v lidech, které jsme poznali a činy, jež jsme učinili…"
~ Doctor, Stvořitel a Scientist

Listopad 2014

Nový adminé

30. listopadu 2014 v 19:17 | Doctor |  Pokroky blogu
Zdravím,
jak většina z vás ví, v poslední době nemáme se Stvořitelem tolik času na to psát tolik článků a když už jsou to spíše články filosofického rázu a zamyšlení. Rozhodl jsem se tedy a domluvil se dvěma dalšími Pány Času, jestli by mi nepomohli v některých oblastech blogu pomoci. Jsem rád, za jejich ochotu a doufám, že s nimi a jejich prací budete spokojeni a budou se vám zamlouvat. ;)

Jednoho již možná znáte - jedná se totiž o Operatora Deltu. V historii s naším blogem již pomohl a právo na to stát se i jedním z nás mu plně náleží. Operátor Delta se zde bude starat o nějaké informace ohledně Classických sérií Doctora Who a odhalí nám nějaké nové hry. :D Sám jsem zvědav s čím nás překvapí, ale jistě to bude úžasné. Také o nějaké esoterické zkušenosti se prý rád podělí. :D

Dalším admin se bude oslovovat Guardian. Ten bude spravovat esoterický obsah našeho blogu. Poví nám ty nejpotřebnější a nejzajímavější zprávy. Naznačím vám, že aktuální články se budou vztahovat k vzestupu do 5D. :)

Něco ze života.. - to na co s postupem času přicházíme

28. listopadu 2014 v 21:53 | Doctor |  Různé Informace
Zdravím,
dnes jsem měl docela zvláštní den. Ráno mně málem přejel autobus, do školy jsem se málem nedostal, protože autobus, kterým jsem jel měl zpoždění a musel jsem jet pozdější tramvají. A pak jsme měli psát z informatiky a já v ní mám spíš dost špatné známky. Nicméně řekl jsem si, no tak měl jsem špatný začátek, tak to hned neznamená špatné pokračování dne. Z té písemky jsem měl nakonec dobrý pocit, tak si myslím, že by mohla dopadnout dobře. :) Následně se vyskytl jiný nicméně slabší problém a pak jsme měli hodinu Multimédií. Ta mě nesmírně bavila, protože jsme probírali barvy. Jak se správně míchají na počítači a jak na papíře, aby dali jiný odstín. A znovu jsem zjístil, jak býváme klamáni naším zrakem a mozkem. :D
Nicméně to, jak mě bavili či nebavili a trápili školní předměty to tak úplně není. Ale jedno zde přeci jen musím zmínit, když jsem šel právě na multimédia, "předběhl" jsem pár svých spolužaček a né že bych chtěl odposlouchávat, ale slyšel jsem jak se baví o něčí chůzi, no a já jsem šel před nimi, smáli se, že prý chodím jak instalatér. Né že by mně nezajímalo, jak to vypadá jak chodím z pohledu jiného člověka, ale myslím si, že chodím tím stylem jako desátý Doctor. Je to spíš ten typ ztěžklé chůze - rozhodně jsem ale na svou chůzi hrdý. Jiný spolužák když mě viděl v jiný den, že chci jít pěšky zvolal: "Co blázníš, zmrzneš, pojeď tramvají!.." Já jsem se jen mírně pousmál - stejně tak jako Skoti, jsem hrdý na tvrdší podmínky, protože právě tvrdá rána k zemi je to, co nás pak posiluje, i když to bolí. Kdyby nebylo těch neúspěchů a ran v životě, nebyl by tím kým jsem dnes a můj život by byl o něčem jiném a byl by fádnější. Takhle se chvíli trápím a chvíli jsem šťastný, nicméně, je to zábavnější, než žít nudný život, ve kterém je vše ok. Je to jako se čtením knihy - lépe se čte kniha s příběhem ve kterém se něco děje. Každá naše zkušenost nás utváří a pomáhá nám něčemu se naučit a čím více se toho naučíme díky škole života, tím lepší pak bude náš výsledek v životě. Díky těm špatným zkušenostem jsem si uvědomil to, na co i jiní přicházejí později.

Uvědomil jsem si například:
  1. "Šaty nedělají člověka" - šaty utvářejí jen pohled na to, jaký je - ne všichni máme možnost chodit v tom, co se nám líbí a sedne to našemu stylu, neznamená to ale nutně, že ten člověk je hned špatný nebo nejlepší na světě - záleží na příkladu. Také jsem si uvědomil, že lidé si obvykle rádi domýšlejí věci k obrazu svému.
  2. Když nám někdo nadává, pomlouvá nás nebo jinak nás poškozuje, není to tím, že by s námi měl problém, ale tím, že má sám se sebou problém a ukazuje nevědomně ten problém na nás. Jsou to jejich problémy a nesplněná přání - ne ta naše, my za ně nemůžeme a máme svojí cestu - nikdo nás nemůže nutit být stejný jako ostatní - "normální", jak by nás nazvali. Ve skutečnosti jsme normální, jen každý si význam tohoto slova definuje jinak.
  3. Dospělí a zejména naši rodiče nám obvykle vykládají, že vše, co dělají, dělají pro to, abychom se měli dobře a byli šťastní. Myšlenka je krásná, ale obvykle nám spíš ubližují a lžou. Jako děti jsme si mysleli, že pro nás dělají vše, aby jsme se měli dobře a že to myslí dobře. Většinou možná ano, ale spíše ne. Dnes vím, že obvykle spíš využívají svého postavení staršího a rodiče k tomu, aby projednou měli pravdu oni a jednou někomu "vládli" - protože "oni jsou naši živitelé a dali nám život". Pozoruji táké, jak se špatné vzorce chování obvykle přenášejí dále. Rodiče si sebou stále také nosí nějaké problémy (i třeba od svých rodičů) a v těch horších případech si snaží "ulevit" právě na nás. A je pak na nás jak se s tím vypořádáme (příklad zde s otcem alkoholikem).
  4. Nejlepší je se spoléhat sám na sebe. Možná si někdo z vás říká, jaký jsem skvělý člověk a že se mnou musí být za dobře každý. No není tomu tak. V jedné reklamě jsem slyšel odpovědi, co si někdo představuje pod pojmem "být fér" a zaznělo tam: "Myslím si, že férový člověk je ten, který se chová a jedná se všemi stejně." Jeden čas jsem se snažil být takhle fér, než jsem si začal uvědomovat, že lidé mě spíš jen využívali a má energie, snaha a pomoc tedy byla z tohoto pohledu špatně investovaná. Na základní škole jsem neměl opravdové přátele, jen já sám s tím, co dokážu a pár dočasných přátel. Byl jsem prospěchem nejlepší ve třídě a vše díky tomu, že jsem na sobě pracoval. Opravdu mě podporovala jen jedna učitelka. Přátele jsem si tedy hledal jinde a našel jsem je, jen byli o mnohem starší a moudřejší, než-li většina lidí mého věku. Dnes se s nimi z jistých důvodů téměř nevídám, ale kdykoliv je potkám ve městě nebo si na ně vzpomenu jsem vděčný za tyto anděli mezi námi. Až později jsem se seznámil s lidmy mého věku, se kterými si rozumím. Teď můj prospěch na škole není tak skvostný a zase jsem narazil na to, že když potřebujeme pomoct nejvíce, tak většinou tu není ten, kdo by nám mohl pomoci. Začal jsem tedy zase hledat jinde, kde jsem jí našel, ale předtím jsem se vrátil k myšlence základky - "spoléhej na sebe, protože ti nikdo krom tebe v těhle chvílích nepomůže".
  5. Prožívání emocí či být emotivnější není nic špatného.. V dnešní době je usazen názor, že kluci by neměli plakat - že je to slabost a my chlapi jsme přeci silní ne? V té slabosti je ale hrozný omyl.. Je pravda, že umět se v každé situaci ovládnout je vážně umění a vyžaduje to hodně energie, ale v tom je právě ten háček. Čím více energie musíme investovat do toho, abychom se chovali více podle "norem" a méně podle sebe, tím více nás to oslabuje. Také vám říkám, že je lepší být pozitivní a stojím si za tím, ale musíte opravdu být - ne si hrát na to, jakou mám "sluníčkovou" náladu a všem říkat "mám se nejlépe", když se máte hrozně. Radím vám, když je vám opravdu hrozně, tak si to prožijte - pusťte si tématickou hudbu či vytvořte něco, co to znázorňuje a jakmile se vaše pocity zjemní a zklidní doporučuji si pustit něco s trochu pozitivnějším podtextem. :) A přečíst si něco, co vás nabudí, nějak se motivovat. Já rozhodně teď čerpám inspiraci a energii z článků od FC.
  6. Můžete být sebelepší a sebechytřejší, když však nemáte sebevědomí, daleko to nedotáhnete. Četl jsem o mnoha případech, kdy byli někteří lidé opravdu nadaní a chytří, ale nedotáhli to do zdárného konce z tohoto důvodu - nenechte se tedy odradit tím, co vám okolí předhazuje a nenechte si sebevědomí vzít a když už, tak si jej znovu vybudujte, protože sebevědomí nám nikdo dát nemůže, ale vytváříme jej vírou v sami sebe.
  7. Ne vždy je situace tak hrozná a nezvratná, jak si možná myslíme. Občas jde jen o to, podívat se na problém ze správného či jiného úhlu a najít v každém dni i něco pozitivního.
  8. Většina lidí nepřemýšlí, chybí jim porozumnění a flexibylní myšlení a kvůli tomu vzniká většina problémů. Je jednoduché říci "je divný/á", "jsem blbec", "je to jeho/její vina", "neodpověděl ani na pozdrav (v chatu), tak to mě asi ignoruje..". Já nad tím přemýšlím jinak - nesoudím nikoho či danou situaci, bez toho, aniž bych znal okolnosti, spíš přemýšlím nad tím, proč tomu tak je a obvykle bývají mé předpoklady, jak to opravdu je na základě informací a spekulací správné. Rozhodně na každou situaci se dá najít řešení, jen na něj musíme přijít a nemožné se pro nás nemožným stává tehdy, když to za nemožné považujeme.
  9. Zatímco ženy se obvykle snaží problém vyřešit kompromisem, muži spíše násilím. Násilí ale problém neřeší, jen nám přidělává nějaký navíc. To mi připomíná epizodu DW - Love & Monsters - citát z ní: "Když jsi dítě, říkají ti, že to je vše o tom.. - vyrůst. Dostat práci. Oženit se. Koupit si dům. Mít dítě a o tom to je.. Ale pravda je, že svět je mnohem divnější než to. Je mnohem temnější a mnohem šílenější a také mnohem lepší." Realita a život v ní je mnohem složitější, než si většina z nás dosud představuje a život na Zemi se podobá konceptu Matrixu.. Nikdo z vás si nepovšimnul, jak většina národů řeší problém na Ukrajině nečinně nebo tichou podporou konfliktu? Jen někteří stojí mezi a snaží se konflikt dát do pořádku, to však se nelíbí těm, co válku podporují a snaží se dotyčného z hry nějak vyšachovat - to jen tak na okraj. Neříkám, že bychom se měli zabývat všemi problémy světa, ale když by se každý na nějaký zaměřil a snažil se ho řešit, bylo by vše lepší - ale kdo dnes něco řeší?

No a více toho zde psát nebudu, to až někdá příště, až si na něco vzpomenu.. ;) A buďte více sami sebou a méně někým jiným, za kým vás chtějí ostatní - stejně nelze se zavděčit a přizpůsobit všem. :)























































~ Váš Doctor


Small updates

24. listopadu 2014 v 18:27 | Doctor |  Pokroky blogu
Zdravím,
jak si již možná někteří všimnuli, tak nyní můžete si s námi psát v nově vytvořeném chatu (odkaz se nachází v levém sloupci - pro všimnutelnost jsem udělal i obrázek :D) - ten chat je jinak Stvořitelová práce. ;D Technik se nezapře! :D

Také jsem aktualizoval anketu, takže můžete znovu hlasovat. Zatím to byli statisticky nepřesné údaje - TARDIS totiž měla 5 hlasů a to nenapsala ani jeden článek, zatímco Scientist pouhé tři hlasy. ;) Prosím Vás tedy, aby jste odpovídali v anketách pravdivě. A v tomto případě odhlasovat jednu z možností. V anketách jako například "Jaká je vaše oblíbená planeta z DW?", tak zde nevadí hlasování vícekrát v případě, že jich máte oblíbených více.


To je vše, přeji hezký den či večer či ráno, dle toho v jakém se nacházíte časovém pásmu a na jaké části planety. ;D


~ Váš Doctor

Doctor Who day

23. listopadu 2014 v 16:18 | Doctor |  Aktuality
Zdravím Whoviané,
připomínám, že dnes je náš slavný den, kdy byla odvysílána první epizoda seriálu (1x01 An Unearthly Child) s Williamem Harnellem coby představitelem prvního Doctora. V minulém roce jsme oslavili 50. výročí seriálu a dnes jsou to již 51. narozeniny. Za tuto dobu zregeneroval i jedenáctý a máme již za sebou odvisílanou první sérii s dvanáctým Doctorem. Jen mám na vás dotaz, jak oslavujete / oslavíte dnešní den? :) A jak se Vám zamlouvá Peter Capaldi?


~ Váš Doctor

Ještě jednou... Prosím...

22. listopadu 2014 v 19:22 | Stvořitel |  Pan S - "Deníček"
Tématem týdne jsem pojal jako příběh, kterým bych rád něco řekl. Doufám že si jej správně vyložíte a něco pochopíte. Pokud ne, nevadí. Prostě to vemte jako výplod mé tvorby. Prostě hru se slovy. Budu jedině rád, že si to přečtete a řeknete svůj názor.
O nic jiného mi nejde. Nikomu z nás.
Užíjte si povídku.
Upozornění: Lehce melancholické...


"Ještě jednou vstaň, prosím."


Od té doby, co se naše cesty rozešly, se pomalu rozpadáš jako naše přátelství. Rve mi srdce i zrak tě tak vidět. Ničí mě fakt, že ti nemohu pomoc. Tolik mě bolí tě vidět, se ode mne vzdalovat. Bolí mě to.
Sedím v bílé místnosti, ve které je jen bílé křeslo, které okupuji já. Ta místnost nemá dveře, nemá okna. Cítím se prázdný. Necítím ten pocit bezpečí, co jsem cítil s tebou. Neslyšíš mě, tak jak si mě kdysi slyšel. Necítíš mou přítomnost, jak si cítil. Poznáš mě vůbec?
Hledím do prázdné stěny a myslím na tebe. Myslím na ty chvíle, kdy jsi byl se mnou, kdy se můj úsměv na tváří objevil kvůli tobě. Vzpomeneš si někdy na mě?
Oči mě pálí. Jsem nevyspalý a unavený, ale mysl mi nedá spát. Jsem uvězněný v kruzích, ze kterých se nemohu dostat sám. Ale vím, že ty mi na pomoc nepřijdeš. Nezeptáš se mě jestli jsem v pořádku, jestli něco nepostrádám. Nepohlédneš mi do očí a neřekneš: "Jsem tu s tebou."
Moje rty se třesou, jakoby chtěli něco říct. Tiše volají tvé jméno, ale ty neslyšíš, neohlédneš se. Bojím se že si už nemáme co říct. Bojím se že jsi zpřetrhal naše pouto, příteli. Bojím se. O tebe.
Vstávám. Přecházím místnost a dotknu se svýma rozklepanýma rukama zdi. Chladné bílé zdi. Mé ruce by klidně mohli splynout z tou zdí, jsou tak bílé.
Svírám se v pěst, začínám bušit na zdi, v domnění, že se rozbijí, že tě opět spatřím, že ty budíš z druhé strany. Chci procitnout.
Z posledních sil se opírám o zeď čelem. Tiše, pomalu a vyčerpaně klesám k zemi. Slyším tě jsi blízko, ale ty mě nevidíš, neslyšíš.
Tlusté zdi se mění ve sklo. Vidím tě. Vidím tvůj falešný úsměv, tvé falešné přátele, co tě jen využívají, co ti za zády ubližují a i přesto, že to víš, nic neděláš.
Tohle nejsi ty! Pro tohle mě nevnímáš? Pro tohle jsi mě obětoval? Pro tohle klečíš na dně pustého oceánu? Příteli? Slyšíš mě?
Slzy se mi vhání do očí. "Prosím," mé rty škemrají. "Otoč se ke mně."
"Prosím," mé oči žádají. "Vstaň."
"Vstaň," rozechvělé ruce se dotýkají chladného skla. "A vrať se ke mně."
Má mysl křičí. "Ještě jednou vstaň a pohlédni na mě. Ještě jednou mi dej jeden den, kde jsme byly jen mi dva. Den, kde jsme byly nejlepší přátelé. Den, kdy jsi byl pro mě vším. Den kde jsi pro mne byl bratrem."

Tvé oči hledí do mých. Jsou zarudlé od pláče, ale tvé rty jsou zkroucené do úsměvu.
"Odpusť mi."
nevěřím tomu. Slyším tvůj hlas, slyším praskot stěny.
"Stále jsem tvůj, bratr."
Jeho hlas je pro mé uši jako med. Jako sladká píseň. Po dlouhé době jsem pln štěstím.

"Ještě jednou.... ještě jednou... Jednou a napořád budu tvým bratrem."

Stvořitel

Stiles's Jeep

21. listopadu 2014 v 14:55 | Stvořitel |  Fakta
Zdravím přátelé,
budu Vás s radostí informovat o věcech, kterých jste si možná všimli a i o těch kterých ne... Doufám, že budete spolupracovat, a také mi vyzradíte pár fakt, která jsem přehlédl, nebo se o ně prostě chcete podělit.

Tak tedy:
Prvním faktem, první věc, o které vám chci říct, souvisí s Stilesovým Jeepem.

1. Fakt - Stilesův Jeep

Seriál: Teen Wolf

Abych se přiznal, nevšiml jsem si toho přímo v seriálu, protože to spíš sleduji děj a né detaily + když k tomu sledujete titulky... :D
Nu... Takže jsem projížděl fotky Stilesova Jeepu, a na co nepříjdu...???

Začátky, pokroky a věci ohledně blogu

16. listopadu 2014 v 21:11 | Doctor |  Pokroky blogu
Zdravím všechny naše návštěvníky,
je tomu už necelých 8 měsíců, co jsme se Stvořitelem a Vědkyní rozjeli tento blog. Za tu dobu jsme napsali celkem 91 článků z toho 9 jsou pouze pro funkci blogu. Jako admina tu máme zmíněnou i TARDIS, ale ta bohužel nebyla aktivní a vyjádřila se, že asi ani nijak nebude, chtěl bych, aby byla, ale nikoho nutit nechci. ;) Stačilo by mi jen, aby přidávala klidně jen tvorbu, ona krásně kreslí, ale ani tak ne.. :/ Vám sem pošlu jeden obrázek, co nakreslila.

Jsme rádi, že se Vám na našem blogu líbí a mnozí z Vás se sem i vracejí. Snažíme se, aby se Vám naše články líbili a byli svým obsahem zajímavé. :D Připravit opravdu dobrý článek je náročnější na čas. :D A to věřte mi, že já ho moc nemívám, ale i tak si na to čas najdu. ;) To víte zachraňování světa a sebe navzájem se Stvořitelem a Scientist, je náročné.. :D

S tou přípravou článků souvisí i myšlenka, jež zde chci poznamenat. Náš blog běží už docela dost dlouho na to, abych viděl jak aktivní zde jste. Z toho co vím, tak z těch 91 článků (9-ti administračních) okomentováno jich bylo 34 (36× reagovali adminé na článek jednoho z adminů či na komenty) (21× reagovali adminé na koment návštěvníka) (14 komentů náleží našim známým) (2 komenty jsou propagační, ale slušně podané) (9× jednorázové komenty na téma týdne) (6× - komenty u různých článků, ale každý dotyčný komentoval pouze u toho jednoho). Ankety jsou vyplněné jen některé - nejvíce hlasů je v anketě hlasování o adminech, jinak je to také dost chabé (0-8 hlasů celkově).
Hodnocení ve formě hvězdiček či liku (zde na blogu, na officiální fb stránce je ticho po pěšině..) je zde taky zřídka a jedná se o 0-4 ×. Návštěv zde máme dost, za týden obvykle okolo 60 lidí a za den okolo 15.

Co tím vším chci říci? Že sice na náš blog chodí hodně lidí, ale aktivita je zde mizivá a to dost, když se na to tak koukám. Takže vás žádám o nějakou větší aktivitu. Je dost smutné, že i články, kde je aktivita vyžadována jsou opomíjeny. Byl bych rád, kdyby jste se nad tím zamysleli a alespoň byli aktivní v článcích, kde je aktivita potřeba. Nás stojí nějaké to úsilí a čas psát články a jinak pracovat na blogu. Například pro změnu vytváříme postupně nové designy blogu - sice takové narychlo za použití obrázků odjinud, ale i tak. ;)

Za dobu fungování blogu jsme zde měli celkem tři designy. Jeden základní a vhodné části se použili k výrobě novějších, co jste zde viděli. Přidali jsme na blogu Top List a Mapu světa s návštěvností. Stvořitel a Scientist si založili ask, který také nebývá moc využíván. Můžete se zde optat i na věci ohledně fungování blogu. Stvořitel přidal odkaz na svůj blog, který je vlastně jakýsi jeho deník. A dále jsme vytvořili i FB stránku našeho blogu.

K anketám doplňuji, že tu postranní ohledně hlasování o admin teamu, tu časem aktualizuji, protože TARDIS zřejmě nadobro odstoupila a navíc v této první byli provedeny nějaké trollerské hlasování a tak výsledky neodpovídají tomu, jak by správně
měli. ;D

Článků v poslední době je méně, protože máme každý málo času a starosti jinde. A navíc nikdo se ani pro nové články nehlásí, nikdo se neptá, proč nejsme tak aktivní, jen čučíte na obrazovku a čekáte co nastane. :D





To je vše, co jsem zde chtěl říci.
Děkuje za pochopení,
~ Doctor a zbytek teamu

Impressive Title fakta a zajímavosti

9. listopadu 2014 v 16:40 | Doctor |  O IT
Hra Impressive Title vznikla původně jako dar pro Kovovu přítelkyni, hra našla inspiraci v animovaném filmu Lví král. Nebyla to však jediná inspirace - inspirovala se a získala prvky i z jiných her a filmů. Dost význačný podíl tu má například Final Fantasy a co se týče hudby tak i Skyrim nebo World of Warcraft.

Inspirace

Jedna část z písně Skyrim (0:50) je právě Ambient č. 4 z IT:


Melodie nazvaná v IT "Credits" je ze hry World of Warcraft:



V tomto videu kampaně z IT s názvem Halfblood v čase 6:54 uslyšíte hudbu (v IT nazvaná Boss1) jež byla na začátku scény (Final Fantasy VII Advent Children) v níž se střetne Cloud znovu se Sephirothem.
Část zvaná "Finale" jež je na konci videa (cca 9:53) a boje Aquanite (modrý charakter, fialový se jmenuje Natsume) je v FF II A.Ch. je v části kdy Cloud poráží tu dračí příšeru.
Hudba nazvaná "Hurry" (4:33) byla použita ve Final Fantasy VIII.


O malé inspiraci můžeme spekulovat i u křídel - jejich tvaru. Zdá se, že tam je malá podobnost.





Mapa cz & sk Whovianů

5. listopadu 2014 v 19:40 | Doctor |  Info
Zdravím Whoviané,
před chvílí jsem zjístil, že se sestavuje mapa s lokalizací českých a slovenských Whovianů. Tento nápad je skvělý, také mě napadl a je dobré, že ho někdo realizuje! ;)
K této příležitosti bylo vytvořeno pro naší komunitu i fórum. Já vám zde dávám ODKAZ přímo na post (#72) s dotazníkem a mapami.
Tak Allons-y ;)

~ Váš Doctor