"Každý je poutníkem, poutníkem svého života. Hledáme tu pravou cestu a s každým krokem zanecháváme stopy
- v místech kde jsme byli, v lidech, které jsme poznali a činy, jež jsme učinili…"
~ Doctor, Stvořitel a Scientist

Ještě jednou... Prosím...

22. listopadu 2014 v 19:22 | Stvořitel |  Pan S - "Deníček"
Tématem týdne jsem pojal jako příběh, kterým bych rád něco řekl. Doufám že si jej správně vyložíte a něco pochopíte. Pokud ne, nevadí. Prostě to vemte jako výplod mé tvorby. Prostě hru se slovy. Budu jedině rád, že si to přečtete a řeknete svůj názor.
O nic jiného mi nejde. Nikomu z nás.
Užíjte si povídku.
Upozornění: Lehce melancholické...


"Ještě jednou vstaň, prosím."


Od té doby, co se naše cesty rozešly, se pomalu rozpadáš jako naše přátelství. Rve mi srdce i zrak tě tak vidět. Ničí mě fakt, že ti nemohu pomoc. Tolik mě bolí tě vidět, se ode mne vzdalovat. Bolí mě to.
Sedím v bílé místnosti, ve které je jen bílé křeslo, které okupuji já. Ta místnost nemá dveře, nemá okna. Cítím se prázdný. Necítím ten pocit bezpečí, co jsem cítil s tebou. Neslyšíš mě, tak jak si mě kdysi slyšel. Necítíš mou přítomnost, jak si cítil. Poznáš mě vůbec?
Hledím do prázdné stěny a myslím na tebe. Myslím na ty chvíle, kdy jsi byl se mnou, kdy se můj úsměv na tváří objevil kvůli tobě. Vzpomeneš si někdy na mě?
Oči mě pálí. Jsem nevyspalý a unavený, ale mysl mi nedá spát. Jsem uvězněný v kruzích, ze kterých se nemohu dostat sám. Ale vím, že ty mi na pomoc nepřijdeš. Nezeptáš se mě jestli jsem v pořádku, jestli něco nepostrádám. Nepohlédneš mi do očí a neřekneš: "Jsem tu s tebou."
Moje rty se třesou, jakoby chtěli něco říct. Tiše volají tvé jméno, ale ty neslyšíš, neohlédneš se. Bojím se že si už nemáme co říct. Bojím se že jsi zpřetrhal naše pouto, příteli. Bojím se. O tebe.
Vstávám. Přecházím místnost a dotknu se svýma rozklepanýma rukama zdi. Chladné bílé zdi. Mé ruce by klidně mohli splynout z tou zdí, jsou tak bílé.
Svírám se v pěst, začínám bušit na zdi, v domnění, že se rozbijí, že tě opět spatřím, že ty budíš z druhé strany. Chci procitnout.
Z posledních sil se opírám o zeď čelem. Tiše, pomalu a vyčerpaně klesám k zemi. Slyším tě jsi blízko, ale ty mě nevidíš, neslyšíš.
Tlusté zdi se mění ve sklo. Vidím tě. Vidím tvůj falešný úsměv, tvé falešné přátele, co tě jen využívají, co ti za zády ubližují a i přesto, že to víš, nic neděláš.
Tohle nejsi ty! Pro tohle mě nevnímáš? Pro tohle jsi mě obětoval? Pro tohle klečíš na dně pustého oceánu? Příteli? Slyšíš mě?
Slzy se mi vhání do očí. "Prosím," mé rty škemrají. "Otoč se ke mně."
"Prosím," mé oči žádají. "Vstaň."
"Vstaň," rozechvělé ruce se dotýkají chladného skla. "A vrať se ke mně."
Má mysl křičí. "Ještě jednou vstaň a pohlédni na mě. Ještě jednou mi dej jeden den, kde jsme byly jen mi dva. Den, kde jsme byly nejlepší přátelé. Den, kdy jsi byl pro mě vším. Den kde jsi pro mne byl bratrem."

Tvé oči hledí do mých. Jsou zarudlé od pláče, ale tvé rty jsou zkroucené do úsměvu.
"Odpusť mi."
nevěřím tomu. Slyším tvůj hlas, slyším praskot stěny.
"Stále jsem tvůj, bratr."
Jeho hlas je pro mé uši jako med. Jako sladká píseň. Po dlouhé době jsem pln štěstím.

"Ještě jednou.... ještě jednou... Jednou a napořád budu tvým bratrem."

Stvořitel
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 trochujinysvet trochujinysvet | E-mail | Web | 22. listopadu 2014 v 20:49 | Reagovat

Krásné a dojemné. Celý příběh jsem přečetla jedním dechem ;)

2 Stvořitel Stvořitel | Web | 22. listopadu 2014 v 21:05 | Reagovat

[1]:  To jsem rád... :D

3 JennM JennM | Web | 22. listopadu 2014 v 22:07 | Reagovat

Tak tedy momentálně mě nenapadá jak popsat to, co si tím myslel, ale nejspíš to tuším správně. Abych, řekla pravdu, tak mě to celé dojalo. Nejspíš proto, že s tím mám jednu bolestnou zkušenost. Každopádně smekám klobouk vždy, když nějaký kluk/muž něco takového napíše. Takže poklona i tobě - Stvořiteli. ;)

4 Stvořitel Stvořitel | Web | 22. listopadu 2014 v 22:22 | Reagovat

[3]: děkuji :) moc si té poklony cením :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama