"Každý je poutníkem, poutníkem svého života. Hledáme tu pravou cestu a s každým krokem zanecháváme stopy
- v místech kde jsme byli, v lidech, které jsme poznali a činy, jež jsme učinili…"
~ Doctor, Stvořitel a Scientist

Únor 2015

Shingeki no Kyojin // Attack on Titan

27. února 2015 v 19:01 | Doctor |  Oblíbené Anime

Zdravím naše čtenáře! :)
..nedávno jsem se rozhodl konečně shlédnout toto velmi známé anime, abych sám okusil, jak je dobré a poznal nějaké nové charaktery, myšlenky a příběhy. Musím říci, že i když horory ani postapokaliptické filmy moc nemusím, toto anime se mi líbilo a splnilo má očekávání! ;)


Počet sérií:
1 (v součastnosti se pracuje na 2. - má vyjít někdy okolo roku 2016)
Dílů v sérii je 25.
Délka trvání jednoho dílu je okolo 25-ti minut.

Žánry:
Dobrodružné, Fantasy, Akční, Horor, Thriller, Postapokaliptické, Tragédie

Načrtnutí děje:
Před několika staletími byli lidé téměř vyhubeni obry. Obři jsou vysocí, zdá se, že nejsou inteligentní a požírají lidské bytosti, ale nedělají to kvůli zdroji potravy, ale pro potěšení, také se velice špatně zabíjejí. Jen malé procento lidstva přežije ve městě chráněném extrémně vysokou zdí, která je vyšší i než ten z nejvyšších obrů. Pro obranu města a průzkum, sbírání informací o obrech byla vytvořena jednotka Průzkumné legie (dá se zde počítat i Vojenská policie), ta měla chránit obyvatelstvo za hradbami.

V současnosti je tomu 100 let, co byl naposledy spatřen obrem za hradbami. Vše se ale jednoho dne změní, za hradbami se objeví superobr, který se zdá být inteligentní a zaútočí přímo na bránu hradby Marie. Tento se zdá dokonce silnější než-li ostatní. Zničením brány umožnil průchod ostatním obrům za bránu, mnoho obyvatel zemřelo, mezi nimi byla i Erenova matka, jejíž smrti musel Eren a Mikasa přihlížet, protože "nebyl dost silný", nemohl ji zachránit, což vyčítal nejen sobě, ale i Hannesovi - veliteli stráží (také byl jejich přítel). Eren sám sobě slíbí že pomstí matčinu smrt a vyhladí všechny obry. Zbytek obyvatel (včetně Erena, Armina a Mikasi) se přemístil za hradbu Rose.

Ke shlédnutí po registraci na Shirai.cz nebo ZDE, ovšem video se déle načíná a může se sekat.
Dále je možnost podívat se na Akihabaře po jiných titulkách či anime stáhnout... (Akihabaru doporučuji všobecně všem, co mají zájem o anime, je zde vše a především tu jsou seskupené veškeré předklady :3 - Stvořitelova rada)

Myšlenky:
"Pokud by se objevila na obzoru mocná hrozba, lidé by odložili války a sjednotili by se... tak se taky stalo..."

"Pokud chce člověk změnit tento svět, musí pro to být schopen něco obětovat, i kdyby to mělo být to nejdražší, co má. Ten člověk musí umět zahodit svou lidskost, aby mohl bojovat s monstry." - Armin Arlart



UPOZORNĚNÍ: Následující informace obsahují spoilery na děj a postavy, chcete-li se nechat překvapit, prosím nečtěte článek dále..



Podrobnější informace:
Erenovým snem je stát se členem průzkumné legie, aby mohl všem ukázat, že boj s obry není důvod k zhnusení, opovrhání, ale je to výsada odvahy, síly a určitých dalších dovedností, zprvu za tím byla i touha podívat se za hradby, jaký je svět tam venku. S Arminem jako malí kluci získali tajně knihu, ve které vše o okolním světě bylo zaznamenáno. Eren i Armin byli znechuceni chováním společnosti, která si v "klídku" žila za hradbami jako "stádo ovcí" a Eren to dával rád najevo. Ovšem težší byla realizace a Erenova matka s tím zprvu nesouhlasila, ovšem po její smrti se Erenova touha stát se členem průzkumné legie jen upevnila. Mikasa slíbila jeho matce, že na něj bude dávat pozor a proto se také přidala do průzkumné legie, i když zpočátku s tím nesouhlasila.

Nejprve se přidali ke kadetům, Mikasa se stala nejlepší z nich, Erenovi se zprvu nedařilo, ale díky své nezlomné vůli a odhodnlání se také vypracoval, Armin na sobě pracoval též. Zde se seznámili s dalšími významnými charaktery - s Annie Leonhardt, Marcem Bodtem a Jeanem Kischteinem. Nejlepší z kadetů se mohli přidat k Vojenské policii nebo ke Státní gardě, zde je také menší riziko při boji s obry. Při jedné větší akci je zabit Erenův přítel Reiner, Eren se bezhlavě pustí do boje, ostatní mu jsou na pomoc, zraní se při tom a obr chce pozřít Armina, Eren ho ale z posledních sil zachrání a všichni jej považují za mrtvého, brzy poté se ukáže ve městě tajemný obr, jež zabíjí všechny ostatní, zachrání i Mikasu, později se ukáže, že z ostatků tohoto obra vylezl Eren a nikdo si není jist, co je zač. Později se ukáže, že má díky svému otci schopnost, proměnit se v obra. Tuto schopnost chce využít ve prospěch lidstva, ovšem názory lidí na to, co s ním udělat se liší. U soudu se ale rozhodne nechat ho pod velením desátníka Leviho, který ho přijme k průzkumné legii, příběh začne být i o to zajímavější, že se při jedné akci ukáže mezi ostatními obry jedna inteligentní, která zná možnosti manévrovací výstroje, zabijí své oběti pro usmrcení a má zvlášní obrňovací schopnosti, jejím cílem je zajmout Erena.

Postavy:
  • Eren Jaeger - tvrdohlavý, má velké odhodlání a silnou vůli, často jedná bez rozmyslu a riskuje
  • Mikasa Ackerman - klidná, rozvážná, zamlklá, patří mezi nejlepší bojovníky, má smysl pro spravedlnost, stará se o to, aby byl Eren v bezpečí, někdy je její starostlivost až přehnaná
  • Armin Arlart - rozvážný, má strach při boji s obry, považuje se za slabého, i když ostatní ho tak nevidí a brzy si to také uvědomí, má skvělé rozhodovací schopnosti a schopnost dedukce
  • Jean Kischtein - tvrdohlavý, upřímný a mnohdy svými názory vytváří rozbroje s Erenem, chce získat uznání, ale přijde-li na boj s obry má strach, zprvu se chce přidat k vojenské policii, aby se tím vyhnul riziku z boje, má schopnost vedení
  • Marco Bodt - klidný, rozvážný, milý, upřímně podporuje Jeana, jehož je přítelem a chce se s ním připojit k Vojenské policii
  • Levi - desátník, člen průzkumné legie a velitel oddílu, je upovídaný, sadistický, upřímný, mnohdy až hrubý a k titánům nemilosrdný, je nejlepším bojovníkem, na povrchu působí tvrdě, tajemně, chladně až bezcitně, pravdou ale je, že i on prožívá své ztráty, jen to není dobře poznat
Erwin Smith: "Rivaille, ty tu zůstaň. Nenávidíš bezvýznamná úmrtí."
Levi: "Jo, nenávidím. Ať už jsou na mě nebo způsobená mnou."
  • Annie Leonhardt - na povrchu uzavřená, drsná, tajemná, říká, že je znuděná tímto světem a jediné, co jí opravdu bavilo je boj, ale i přes to se přidá k vojenské policii
  • Petra Ral - milá, upřímná, hovoří méně, ale za to pak její slova stojí za to, je zamilovaná do desátníka Leviho a má v plánu se s ním vdát, jak píše svému otci ve svém dopise

Více postav a některý podrobnější popis naleznete ZDE.
Podrobnější popis děje se lze dočíst ZDE.


Další videa:
Opening, Trailer


























Nějaké vtipné a střeštěné video pro odlehčení :D (nevztahuje se přímo k příběhu)
Můj názor:
Každá postava má svůj jedinečný příběh, v tomto anime lze spatřit nepřeberné množství emocí, krom tragických momentů lze ale zde spatřit i některé vtipnější, za čež má u mě svůj plus. Je promyšlen způsob boje, návrh manévrovací výstroje, způsob života za hradbami, velikost hradeb, obrů a jiné podrobnosti. Další věcí, co zde musím kladně hodnotit je i zapojení dedukčních schopností člověka, většina by si řekla, že to bude jen o požírání lidí a boji s obry -> nuda, ale pravdou je, že to je tak skvěle zpracované, že jakmile se prokousáte prvními okamžiky, tak vás děj napne, až dokonce. S dedukcí to souvisí v tom, že zde se objevují právě i jiné druhy obrů a zláště pak inteligentní, což je zvláštní, po shlédnutí 8. dílu to začne být zajímavé. Objeví se zde totiž zvláštní druh, který ví, jak se používá manévrovací výstroj a snaží se své oběti zabít...
Toto anime nedoporučuji slabším povahám. :D Můžou se vám po něm zdát noční můry.

Stvořitelův názor na první sérii SNK:
Není to anime, u kterého jsem se prostě rozhodl: "To chci vidět, teď hned." jak to u jiných anime mám. K anime jsem se dostal náhodou přes jedno video a líbilo se mi ztvárnění, příběh jsem z video moc nepochopil a proto jsem si přečetl pořádně oč jde. Koukl se na medailonky postav a posléze toho jsem si pustil první díl...
Nebudem si lhát, první díl mě moc nenadchl a velice rychle jsem se zasekl v nějaké desáté minutě... a pak jsem dlouho nekoukal... asi po týdnu, kdy mi skončila série jiného anime jsem se k tomu vrátil. Po velikém přmáhéní jsem překonal 1. díl... Plně mě to pohltilo po nějakém 3., až když se tam objevili moje oblíbené postavy...
Jak jsem zmínil před tím, není to anime podle mým představ, ale naprosto mě pohltilo. Miluji posapokaliptickou tématiku... Jedná se o zajímavý příběh a postavy jsou více něž dokonale stvořené. Na nic si nehrají a chovají se přesně tak, jak by se většina z nás "zachovala". Dle mého autor udělal jedině dobře, že postavám zanechal ted "lidský pud sebezáchovy".
Anime je však místy dosti depresivní a mě hrálo hodně na nervy a proto jsem jej neměl shlédnuté během týdnu, tak jak bych normálně anime o 25 dílech zkouknul. Musel jsem si dávat přestávky klidně i pár dní, protože mi útržky a hrůzné výjevy zůstávali v mysli.

"To anime se mi dostalo přímo pod kůži."

Dokonce jsem si z toho období, co jsem jej sledoval, vysloužil pár nočních můr... ale právě tohle anime mě připravilo na podobné a anime s potiskem horroru jsem začal mít rád. (Nesnáším horrory.) V současné době sleduji Tokyo Ghoul :D.
Dle mého má pár zásadních chyb, ale to vůbec nevadí, protože odsahuje humor, hezkou barevně sytou kresbu (mnohem hezčí než v manze :D) či chvíle kdy máte na tváři ironický nechápavý úsměv. Anime jsem si oblíbil a doufám, že se bude líbit i Vám. :)
"Jediné co mě na celé serii nejvíce štve, je ten zpropadený otevřený konec."


~ Vaši adminé Doctor & Stvořitel

Popis pracovního postupu..

22. února 2015 v 16:54 | Doctor |  Slabé chvilky Adminů
Něco malého pro pobavení..
Píšeme se Stvořitelem popis pracovaního postupu, Doctor se Stvořitele ptá, jestli náhodou by nechtěl vyzkoušet, jak dobře to napsal, načež se Stvořitel omluví, že ho bolí hlava, že mu nejde přemýšlet, Doctor přemýšlí, co s ním teda má dělat.. :D A píše mu to ze srandy v chatu, ale zarazí se při pohledu na hrubku.. :D

Co uděláme:
1) strčíme Stvořitele do kontajneru
2) vypustíme ho do vemsíru*
*vem/síru => ves/míru. :D
-> To nic jen Doctorovi hráblo a přemýšlí nad slovními hříčkami.. :"D
Přeji všem hezký den s úsměvem. ;)
P.S. Stvořitel má z nápadu očividně "radost". :D

~ Doctor

Tvé já, Tvá duše

20. února 2015 v 19:12 | Stvořitel |  Básně

Tvé já, Tvá růže

Tiché zahradě stála,
Stála na rozhraní,
čehosi v dálce se bála.
Bála se,
že ji růže poraní.

Stála mezi dobrem a zlem,
mezi realitou a snem.
Mezi černou a bílou,
S obrovskou silou,
se kterou může změnit svět.
Stačí jen rozbít ten rudý květ.

Stála mize dvěma muži,
každý z nich měl onu růži.
Rudou s ostrými trny,
na stoncích se rozpíjeli skvrny.

(Pro celou báseň klikněte na článek :3)


RPG hry

15. února 2015 v 19:25 | the Scientist
Znáte RPG hry? Ale kdepak, nemám na mysli hry se zbraněmi či onu pro muže občas až uctívanou zbraň.
Skutečně se jedná o 'psací hru', často oblíbenou v oblasti lidí, co rádi čtou a píšou vlastní příběhy.
O co jde?
Jedná se o psaní příběhu ve dvou a více lidech. Můžete psát v různých formách, většinou se to týká formy psaní já/ on. Jedna forma je totiž když napíšte: ,,..tiše jsem našlapoval..." a jiná: ,,...tiše našlapoval..." Ano, teď je to rozdíl jediného slůvka. Avšak ve hře se to může řádně změnit.
Dle mého názoru je pohodlnější psát ve formě on/ ona, protože když vás pak píše víc a každý hraje já, já, je mi to osobně až nepříjemné. To už odbočuji od témata co to je, ale to vám snad nevadí. Typická ukázka já a jenom já je například na stránce kterou původně majitel nezaložil kvůli RPG, ale psaní příběhů, básní, kreslení... pokud máte zájem napište a klidně zveřejním odkaz.
Jak hrát? aneb Možná trochu nápomocná sekce
Jsem všemocná bytost, kterou nikdo nezabije a ani není možnost ji zranit. Absolutně ne!
Ze začátku je lepší si udělat zranitelnou postavu. Nemůžete ihned kosit celý svět. Začněme jménem. Pro hraní je nejlepší něco kratšího a dobře vyslovovatelného. Ne Kirskumanua z Hor pod Prašnými jestřábími kopci v roklině Burkitsuk. Tohle si vážně nezaponatujete, pokud si to někam nenapísete a vážně se vám to chce vždy vypisovat?
Dále pohlaví. Když jste muž a nevíte o ženách nic, ROZHODNĚ NEHRAJTE OPAČNÉ POHLAVÍ! To samé platí i pro ženy. Takže. Rasa. To není tak těžké, člověk, elf, pán času...
Povolání. Nemusíte mít, ale něco umět by jste mohli. Rodina. Do té vám vážně mluvit nebudu, prostě rodina. Minulost. Každý ji máme. Když se vám nechce vymýšlet, stačí říct, že jste ztratili paměť. Je spousta detailů. Vždy si ale udělejte postavu, která se vám bude líbit. Protože možnost, že ji pak dáte pryč, nemusí vždy být velká. Hrajte tak, aby to vyhovovalo i ostatním hráčům, protože jinak s vámi už nemusí chtít hrát.
Ukázka z jeskyně Kruh v Chaosu ze stránky andor.cz:

Nick Aterius - 14. února 2015 14:09
warriorwesternm4174081.jpg
A je po něm!

Můj výpad dosáhl kýženého účinku. Ale zdálo se, že tam působila ještě nějaká síla, síla vycházející z mých slov. Divné, šlo jen o slova, která mi sama přišla na jazyk. A navíc dost hloupá, ušklíbl jsem se.
Démon se bezvládně snesl k zemi. Jeho poslední slova na mě měla účinek podobný facce. "K čertu!" zaklel jsem rozzuřeně. "Ještě jsme jí mohli zachránit. Zasraná magie!" zařval jsem a vylil si zlost kopáním do démonova těla. Pak jsem oběma rukama popadl meč a jedním čistým sekem mu oddělil hlavu od těla.
Do místnosti vtrhli templáři a vyjeveně se rozhlíželi. Teď, když už je po všem, si sem napochodují jako nějaká armáda spásy. Popadl mě vztek. "Výborně, velcí rytíři, teď jste tu platný!"vyštěkl jsem na ně hlasem přetékajícím jízlivostí."To jste si ještě leštili boty, že vám to tak trvalo?! Tak tu aspoň ukliďte ten bordel,"přikázal jsem jim. "Tělo toho sráče spalte," dodal jsem a mávl mečem k démonovým ostatkům.
Očistil jsem si meč o zbytky jeho oblečení a schoval ho do pochvy. Pak jsem přešel k Telmare a pomohl jí vstát. "Jste v pořádku?"zeptal jsem se mrzutě. Nutně se potřebuji něčeho napít.

Kruh osudu - 14. února 2015 14:45
240pxcircle_of_magi_a_heraldry_da29261.jpg
Vítězství v noční můru
Nick


Zanadával sis a odsekl jsi hlavu tomu, co kdysi bývalo Alura. Templáři na tebe hleděli, jak si počínáš, ale jakmile jsi jim dal rozkaz ten nejvíce vepředu naklonil s úsměvem hlavu na stranu a z úst mu začala téct krev, stejně, jako z černých očí, stejně, jako všem ostatním templářům za ním. Táhle zamručel a s otevřenými rozpraskanými ústy, plnými ostrých zubů se na tebe zběsile vrhl. Otočil ses a stál jsi tváří v tvář Telmare. Ty hluboké temné oči a krvavé slzy... Ta krev co jí tekla z rozpraskaných rtů, které odhalovaly řady děsivých zubů. Usmála se a zakousla se ti do krku.

Začal ses propadal do temnoty a všude kolem jsi slyšel svůj hlas a hlas Alury. "Jste hlupáci. Ztratili jste jedinou možnost přivést svou společnici zpátky." "Ještě jsme jí mohli zachránit." "Nicku... Nicku... Nicku... To bolí!" "Vzbuď Telmare!" "Ještě jsme jí mohli zachránit." "Ještě jsme jí mohli zachránit." "Jste v pořádku?" "Ještě jsme jí mohli zachránit." "Zasraná magie!" "Jste hlupáci!" "Vzbuď Telmare!" "Ještě jsme jí mohli zachránit." "Ještě jsme jí mohli zachránit!" "Ještě jsme jí mohli zachránit!" "Ještě jsme jí mohli zachránit!" "To bolí!" Zaznívalo neustále v tvé hlavě a mísilo se to s Aluřiným křikem.

Nick Aterius - 14. února 2015 16:59
warriorwesternm4174081.jpg
Cvok

"Ne," zmohl jsem se na zašeptání, když se z templářů vyklubali démoni. "Ne, ne, ne!"opakoval jsem to jediné slovo stále dokola, můj hlas stoupal do výšky. "Je to jen sen, jen sen!"ujišťoval jsem se, rozhlížeje se po nepřátelích, kteří mě obklopili.
Pak se ozvaly hlasy. Kakofonie ječících úst, můj zlostný šepot a Aluřino nekonečné obviňování. Před očima mi vyvstaly vidiny tisíců napřažených prstů, jež na mě ukazovaly v němém obvinění. Do toho zazněl Aluřin smrtelný křik. Bylo toho najednou moc. Padl jsem a kolena a zuřivě si zacpával uši, hlasy to však neumlčelo, právě naopak. "Je mi to líto. Je mi to líto. Nemohl jsem jinak," zašeptal jsem, po tvářích mi stékaly slzy.
Vzhlédl jsem a uviděl je - šklebící se postavy, které se seřadily do kruhu kolem mě a chvěly se touhou po mé krvi. Vzplál ve mně plamen pudu sebezáchovy. Ruka mi zacukala k jílci meče na zádech. "DOST!" zařval jsem z plných plic, abych utišil hlasy, odehnal démony a zastavil svou ruku. Ven. Ven. Ven! VEN! znělo mi v hlavě. Ničeho nedbaje jsem vyrazil směrem ke dveřím a prakticky beze zraku se vypotácel na nádvoří, kde jsem se rozvalil na schodech tváří k nebi. Stáhl jsem se do sebe a neustále dokola šeptal v myšlenkách i nahlas: "Jděte pryč! Pryč! Pryč!"

Titus Redgrave - 14. února 2015 19:49
dragonageinquisitionreintroducestemplarcullenveteranofthemagewars44958433207.jpg
Trable
Nick

Když jsem každý zasadili svůj úder, tak stvůra řekla své poslední slova. Hned na to vběhli dovnitř templáři a Telmare se probudila. Stejně jako matka. Vše už je dobře. Tedy až na Nicka, který je neuvěřitelně naštvaný. Nadechnu se a jdu k němu. Sotva jsem mu stihl položit ruku na rameno, tak se začal chovat divněji.
"Nicku, děje se něco?" zeptám se nechápavě, když začne postupně zvyšovat hlas a jediné co z něj vychází je slovo ne. Jak pak padne na kolena, zacpal si uši a začal brečet, klekl jsem k němu a chytl ho za ramena.
"Nicku! Nicku! Není to skutečné. Ať se děje cokoli, není to skutečné! Bojuj s tím! No tak! Ve jménu Stvořitele!" to už ale začal sahat po meči na jeho zádech. Chytl jsem mu tu ruku a začal jsem potichu odříkávat modlitby. Když vstal, myslel jsem, že to zabralo. Jenže on odešel s místnosti s takovým nepřítomným výrazem.

Vyšel jsem za ním a jak jsem ho viděl rozpláclého na schodech, a jak pozoruje nebe, sedl jsem si vedle něj.
"Nicku. Nevím, co jsi viděl...ale věř, že vím jaké to je. Já to měl celou dobu v sobě." řeknu a položím mu ruku na rameno. "Tohle nejsi ty. Tebe nic nezkolí. Nebo tě porazí jeden démon?"zkusím v něm probudit trochu zdravého vzteku."Tak se prosím tě vrať zpátky a pomoz mi jich dostat co nejvíc, ať už se to neopakuje. Nikdy."snad jsem mu aspoň trochu pomohl.

Kruh osudu - 15. února 2015 12:41
240pxcircle_of_magi_a_heraldry_da29261.jpg
Dluh jež má být splacen
Nick


Když si procházel ustrašené tváře sester a templářů se v tvých očích měnily v pořád ty samé děsivé obrazy. Pak ale přišel Titus. Snad jako jediného jsi ho viděl normálně, ulevilo se ti... Ale pak z nebe sestoupila nádherná, bělostná a zářivá postava elfy. Překrásná, oděná celá v bílém, jako bohyně kterou osvětlovaly sluneční paprsky... Byla to Alura a smutně se na tebe usmála.
"Zabil jsi mě. Mohl jsi mě zachránit, ale zabil jsi mě." Překla ti vyčítavě a na její bledé, nádherné tváři se objevil ztrápený a zmučený výraz. Pak se ale ozval Titus. Jeho slova pro tebe bylo jako daleké šumnění oceánu. Alura se zamračila."Oko za oko. Zub za zub. Krev za krev. Smrt za... Smrt." Řekla a odmlčela se. "Zabil mě stejně, jako ty. Zabíj ho, Nicku. Zabíj ho. Zab je všechny a tvůj dluh bude splacen." Řekla a nádherně se na tebe usmála. Poklekla k tobě, pohladila tě po tváři. Její hlas, byl jako med. Omamující a nádherný, jeho ozvěna se v tvé hlavě rozléhala, jako nádherný obřadní chór.

Doufám, že pánům nevadí že jsem využila zrovna je, ale je to perfektní ukázka. :-)
~the Scientist

Opět informuji já :D

15. února 2015 v 18:05 | the Scientist
Ahoj! Opět vás zdravím já, Vaše milovaná Scientist! Tak tedy. Opět si hraju na poštolku a mám pro vás nemilé zdělení. Doctorovi, Spoříkovi a ... třetímu adminu kterého ani neznám, nejde přihlášení. Tímto vás tedy prosím za celý admin team o strpení. Já zkusím byt aktivnější ale nemám počítač tak se na mne nezlobte, psát z mobilu cokoliv je peklo.
Sledujte naše facebookové stránky. Ohledně stránky se nám nebojte napsat!
~ Vaše Scientist

Čas vše spraví...!?

13. února 2015 v 17:44 | Stvořitel |  Pan S - "Deníček"
Ahoj lidi i nelidi,
ano, hlasím se podelší době, a rovnou s Tématem týdne...

Jistě jste si každý prošel něčím co Vás neskutečně zranilo. Ať to byl obtížný rozchod s někým koho jste skutečně milovali, nebo Vám někdo absolutně zničil sny, rozdupal Vás na prach na dno, či pouhé zlomení hony... A jistě jste se také setkali s někým, kdo Vám řekl:

"Čas vše spraví...Uvidíš."

Ale je to skutečně tak? Vlatně ano, jeden z nejdůležitějších aspektů je jistě čas, každý potřebuje jiné množství času, kterým si musí prostě projít aby "zapoměl", nebo alespoň otupil onu bolest, či se dotyčný uzdravil.
Ale podle mě jde spíš o to, jak moc a rychle se rozptýlíme a přestaneme myslet na onu událost... což jde mnohdy hodně odtížné, protože nám ji spousta lídí i nechtěně připománá, ale od toho máme přátelé, kteří se mezi nás a (špatnou událost) vzpomínku postaví jako zeď a nenechají, aby na Vás dolehla. Přesně to by podle mě měl přítel totiš umět, a né každý, kdo s Vámi tráví čas takoví je a přesně to od přátel také očakávám...!
Nechci být však nijak negativní nebo tak něco, ale dle mého si "zpytováním" a tím vším můsí momentálním oběť bolesti musí projít. Ať je to bolest fyzická nebo psychická... Vše protřebuje čas na zacelení, po kterém může zůstat i jizva... takže čas asi taky nebude takový skvělý doktor, jak se zdá, že?
Váš Stvořitel :)

Muffin, Aneb Jak říct, že tě miluju?

12. února 2015 v 20:50 | Stvořitel |  Pan S - "Deníček"
Mý milí zamilovaní i vy nezamilovaní,
asi jste si museli všimnout, že se blíži svátek všech zamilovaných. Před oznamuji, že jsem nezadaný a Sv. Valentýna budu slavit prvekrát v životě.
Tak tedy, co Vám chci sdělit?
Povídal jsem si se svou ségrou, která chce strávit Sv. Valentýna se svým přítelem a nemohla přijít na dárek, který by mu udělal radost.

"Láska přeci prochází žaludkem, ne?"

Prohodil jsem pobaveně a v tu chvili mi to došlo. I přesto, že nejsem nijak zamilovaný nebo tak něco, Sv. Valentýn je svátech, těch kteří jsou milování a milují, ne? Letošního Valentýna jsem tedy pojal jako obdarování těch, které mám rád. Tedy obdaruji svou rodinu a přátelé, obdaruji mé blízké lidi.
Když jsem se sestře svěřil se svým plánem, trošku se mi smála, ale motivoval jsem ji tak, že jsme si k lince stoupli oba a kuchtili. Usmyslel jsem si, že udělám Muffiny. No... nebudu Vám lhát, ale v kuchyni mě to fakt bavilo, vlasně tam trávím většinu svého času, ale ten trávím "vyžíráním" lednice, tohle bylo poprvé, co jsem se postavil na místo mém milované mamky, asi tam budu trávit i více času.

"Chci je pouze překvapit..!"

Uvedl jsem na pravou míru své chování před rodinu a již dnes jsem je "obdaroval" svými prvními Muffiny, ještě dnes.
Jen mi jen líto snad toho, že je Valetnýna až v Sobotu, a já jsem nucen své blízké (hlavně spolužáky) obdarovat již zítra, tedy den před Valentýnem. Doufám, že neodmítnou a s chutí se zakousnou... O to mi přeci jen jde :D.

Váš Pan S (Dnes jako kuchtík :3 )