"Každý je poutníkem, poutníkem svého života. Hledáme tu pravou cestu a s každým krokem zanecháváme stopy
- v místech kde jsme byli, v lidech, které jsme poznali a činy, jež jsme učinili…"
~ Doctor, Stvořitel a Scientist

Březen 2016

Pomoc, kterou nečekáme

6. března 2016 v 18:35 | Doctor |  Různé Informace
Tento článek jsem se rozhodl zde publikovat pro zamyšlení, je určen lidem, kteří se možná právě do této situace dostali. Snad vám tento článek pomůže najít, co hledáte. ;)

------------
Obrázek přidán "doprovodně". Článek se nevztahuje k postavě ani anime.

Mnozí si prožívají ohromný propad - problémy v osobním životě s rodinou, přáteli, problémy v práci - ať v jednání se spolupracovníky, či se nám práce nedaří a tak je v práci kvůli tomu dusno, za což cítíme pocit viny a nebo se nám děje spoustu osobních neúspěchů i přes veškerou tomu věnovanou práci, snahu a energii.
Kombinace některých z vyjmenovaných věcí či všechny možná, se vás právě asi týkají.
Pokud jsme na dně hledáme podporu u svých přátel či v rodině, jenže v tom je háček, přijdeme za někým, komu věříme, že nás podpoří, poradí nám a ten člověk nás pošle někam s tím, že si neustále v poslední době stěžujeme a podobně a co následuje? Začne nám vypisovat seznam našich životních chyb a svých "moudrostí", na čem zapracovat.
Jsme zdrceni, očekávali jsme podporu a oni nám dají navíc podpásovku, klesli jsme díky nim hlouběji, než jsme byli předtím.
Toto nazývám "terapie ohněm". Když nám je absolutně blbě, kamarád/ka nám napíše něco, co sice je pravda, ale to nám nepomůže, naopak to drásá naše nitro, je to jako když přilejou do ohně benzín.
Nelze vše dělat a napravit naráz, je to jako protrhající se hráz. Na několika místech se hráz protrhla a teče tam voda, snažíme se to zastavit, ale ruce máme jenom dvě, přitom děr je více a my se je snažíme ucpat a opravit. Pak přijdou i naši přátelé a ještě více naši snahu na nápravu ničí.
Vyčítání chyb nám vážně nepomáhá, pokud jsme na dně. To, co chceme (a pomůže), je podpora od druhého, aby nás někdo bezpodmínečně měl rád a dal nám to najevo, obdivoval nás. Chceme vědět, že jsme pro někoho důležití, máme pro něj nějakou hodnotu, víme o tom, že jsou na světě lidé, co to mají horší, ale to nás v tu chvíli neuklidní, potřebujeme vědět, že v té situaci, kterou procházíme nejsme sami, že je tu někdo, kdo to má stejně a tak nás chápe, potřebujeme kamaráda ne kritika. Chceme si dovolit být slabí a ukázat i svou slabou stránku, ne se projevovat jako silný hrdina, co vše zvládne.
Potřebujeme více pozitivních a silných pozitivních emocí a slov, která nás časem nabudí k tomu být také "nad věcí".
Tito lidé, co radí, jednají spíše na základě mysli, než-li svého srdce, v tu chvíli, co nám řeknou něco, co nás zraňuje nemyslí na to, jak se cítíme - neprocítí naši situaci tak, že si představí sami sebe v oné situaci a tak nám nepomůžou tím, co řeknou. Zvykli jsme si mluvit více a prociťovat méně.
Když máme problémy jsme často sebestřední, je to dáno nedostatkem sebedůvěry, sebejistoty, sebelásky a sebevědomí. Také je to nedostatek výše zmíněných věcí, které nám velmi chybí od druhých. To, co chceme není to, aby nás seřval někdo za to, že jsme sebestřední, egoističtí, ale to aby nás někdo chápal, vyslechl si nás a soucítil.
--------------------------
viz v článku také:
Největší překážky spokojenému vztahu nestaví nějaké vnější zdroje. Ale výhradně naše vlastní ega. Je na čase uvědomit si, že partneři ve vztahu žijí a rostou jako jeden. Všichni se dostáváme do stavů, kdy občas ztrácíme víru, odvahu, trpělivost, kdy jsme i srabi. Právě proto potřebujeme partnera, aby ve chvílích, kdy chybujeme, stál při nás. Udržel nás na nohou. Protože věci se pak obrátí. A kdo není ochoten při nás stát ve špatných okamžicích, ať neočekává, že ho budeme chtít mít při sobě v těch dobrých.
Obviňovat druhého z čehokoli je pouhé odkládání nalezení řešení, které jako jediné posune vztah kupředu. Zaměřovat se na to, kdo z nás dvou má větší pravdu, je plýtváním času. Místo, abychom druhého ponižovali za rozdílnost názorů, snažme se naopak ocenit tu rozmanitost a ze dvou různých pohledů lépe vybrainstormovat způsob, jak dospět ke společnému kompromisu.
Mimochodem, kompromis ve zdravém vztahu se nedělá tak, že oba o krok ustoupí. Ale naopak že oba udělají vstřícný krok k sobě. Jen tak se nebudou vzdalovat, ale přibližovat.


Theme music:























S pozdravem a přáním pevné vůle,
~ Doctor